Rakytníkový boom

I když vás netrápí žádné zdravotní potíže, určitě jste už leccos o rakytníku zaslechli. Skloňuje se ve všech pádech. A vhodný je snad na jakékoliv lidské neduhy. Možná už vás napadlo, že byste si rakytník doma sami pěstovali a sklízeli. Zde se dozvíte, co vás čeká a nemine.

Rakytníkový boom

Pěstování rakytníku je hračka

Rakytník je sympatický keř s malými stříbřitě zelenými lístky. Má se čile k světu a na půdních podmínkách mu až tak moc nesejde. Naopak. Pokud se mu u vás bude líbit (nejraději má ty vápenaté půdy), začne se poměrně divoce sám rozrůstat podzemními výhony a z malého upraveného keříku se za pár let stane nepropustná hradba s ostny. Tuto jeho vlastnost ale můžete využít například vysázením rostlin do živého plotu, který bude svými několikacentimetrovými trny odrazovat nezvané hosty.

Rakytník kvete zjara nenápadnými žlutými květy. V této době dochází k opylení. Vítr přenáší pyl z květů samčích rostlin na samičí. Proto, chcete-li na podzim sklízet zářivě oranžové plody, pořiďte si v doletné vzdálenosti k samci i pár samičích rostlin. Na pět až osm samičích rostlin stačí jeden samec.

Tip: chcete-li sklízet plody, pořiďte i samčí rostlinu v doletné vzdálenosti.

Jestli si lámete hlavu s tím, zda je nutné se o rakytník moc starat, tak není. Vydrží celkem jakékoliv počasí, nevadí mu přísušky a je zcela mrazuvzdorný. Rostlina se dokonce pojistila i proti nedostatku živin, v zemi má u kořenů malé hlízky, které si dokážou vázat dusík ze vzduchu. Zkrátka i zkušený hubič rostlin by měl problém takového držáka zlikvidovat.

Na sklízení si přichystejte pevné nervy

Na plody obsypané keře v zářivém podzimu je radost pohledět. Už se těšíte na bohatou úrodu plnou zdraví prospěšných látek. Nejdřív vás ale čeká nelehký úkol – sklizeň. Jestli jste doufali, že budete sklízet ovoce ze stromku přímo do pusy, tak vás asi zklamu. Bez patřičného vybavení, jako je ochranné oblečení a rukavice, nůžky na stříhání a kupa trpělivosti to asi nepůjde. Zralé plody totiž drží na větvičce jako přikované.

Pozor: při sklizni používejte ochranné oblečení a rukavice, trny jsou ostré.

Takže bereme do ruky, která je lehce nemotorná kvůli rukavicím, jednu mrňku po druhé a stříháme. Schválně jak dlouho vám vydrží elán. Mně moc dlouho ne. Naštěstí už šlechtitelé dali hlavy do hromady a chystají pro nás pár odrůd bez trnů a s plody, které jdou lehce utrhnout.

Existuje ale pár fíglů, jak na ty malé oranžové vitamínové bombičky vyzrát. Nejčastěji se doporučuje ustřihnout celé větévky a dát je přenocovat do mrazáku. S přemrzlými větvičkami stačí párkrát praštit a plody opadají samy. Počítejte ale s tím, že větévky už zpátky nepřimontujete a příští rok bude úroda menší. Rakytník plodí hlavně na dvouletém dřevě.

Tip: ustřihněte celé větévky a nechte je přes noc v mrazáku, plody pak snadno opadají.

Poněkud úsměvný je německý způsob – dojení rakytníku. Popícháte se u něj sice úplně stejně, jen nemusíte stříhat větve. Každý plod rovnou vymáčknete do připravené bandasky. Je však jasné, že použití takovéto šťávy je omezené. Vhodná je pouze na výrobu sirupů, marmelád, případně rakytníkového vína.

A když se sklidit nezadaří, tak nezoufejte. Na podzim vypadá obsypaný keř rakytníku na zahradě nejlépe. A krásná zahrada, to je přeci samo o sobě pěkné antidepresivum. Navíc věřte, že naši letající sousedi se od trnů a složité sklizně odradit nenechají. S radostí se v keřích ubytují a ve vaší zahradě bude živo, rušno a vždy slyšet nějaká ta ptačí písnička.

Použití rakytníku a pár nápadů na recepty

A teď vás čeká jen ta nejpříjemnější část – vymyslet, co z pracně nasbíraných rakytníků budeme doma vyrábět.

Sušené plody

Usušené plody vydrží dlouho a ve spíži nezaberou moc místa. Použít je můžete buď pro přípravu čajů, anebo jako doplněk stravy. V hmoždíři si rozemelete vysušené plody a každý den polknete jednu i více lžiček (s mírou, při zdravotních potížích se poraďte s lékařem). Pleti, vlasům i imunitnímu systému to prý prospívá.

Mražené plody

Pamatujete, jak jste sklízeli bobulky tak, že jste je nechali omrznout? Tak ty já rovnou přečistím a nechám zmrzlé v mrazáku do jara. Kyselé rakytníky se stejně jako rybízy skvěle hodí pro základ pečeného čaje dle Liduščina receptu zde. Přidáte-li k nim třeba pár třešní, borůvek, broskví, nebo čehokoliv, co vám zbývá v mrazáku, vykouzlíte nadupaný pečený čaj, který můžete rovnou v zimních večerech vychutnávat. A další nemalou výhodou je, že si uděláte v mrazáku perfektní čistku předtím, než nastane nová ovocná sezóna.

Sušené lístky a kůra

Ani lístky po sklizni nemusíte vyhodit. Naopak je dejte usušit. Samotné listy po vylouhování chutnají jako šípkový čaj. A jestli se nebojíte hořké chuti, přidejte trochu sušené kůry. Vykouzlíte tak velmi zdravý čaj, bohatý na vitamíny a další látky. Sušený čaj můžete dát do hezkých pytlíčků, přizdobit je pár sušenými plody rakytníku, nahoru mašličku a hned máte po ruce s láskou vyrobený dárek, který ocení vaši blízcí.

Olej z rakytníku

Macerování rakytníkového oleje jsem ještě nezkoušela, ale nezní to nijak složitě. Rozdrcené slupky a zrna rakytníku se zalijí stejným objemem rostlinného oleje a nechají 5 dní ve tmě a ve skleněné nádobě louhovat. Každý den se směs promíchává. Hotovou směs přecedíme přes plátno a olej nádherné oranžové barvy a vůně rakytníku je na světě. Když ho dáme do základu masti (např. bambucké máslo, ale postačí i obyčejné vepřové sádlo), vyrobíme si domácí mast na odřeniny a jiná povrchová poranění. Třeba na škrábance od trnů, které utrpíte při sklizni rakytníku! Před použitím na kůži ji vyzkoušejte na malé ploše.

Na závěr mám pro vás takovou perličku. Možná vás zajímá, jak na to naši předci přišli, že ty kyselé plody a nahořklá kůra rakytníku mají tak fantastické účinky. Bylo to díky koním, které spásali úrodu rakytníkových keřů a po čase měli oproti ostatním koním výrazně zářivou a zdravou srst. Odtud prý pochází i jeho latinský název (Hippophae rhamnoides znamená v překladu zářící kůň). Dnes už víme, že krásnou pleť, vlasy a nehty podporují karotenoidy (provitamín A) a vitamín C, kterých má rakytník hojně.

Tak co, nemáte taky chuť dát si pár rakytníků a přesvědčit se, jak se vám po jeho užívání rozzáří vlasy? Nebo máte pár nápadů, jak sklízet nebo zužitkovat rakytník? Napište nám je do komentáře.

Časté otázky o rakytníku

Jak se pěstuje rakytník?

Rakytník je nenáročný keř, na půdě mu příliš nesejde, nejraději má vápenaté půdy. Vydrží přísušky i mráz. Pozor na jeho rozrůstání podzemními výhony, z malého keříku se za pár let může stát hradba s ostny.

Proč rakytník nenese plody?

Rakytník je dvoudomý, pyl se přenáší větrem ze samčích rostlin na samičí. Pro sklizeň potřebujete samičí rostliny a v doletné vzdálenosti i samce. Na pět až osm samičích rostlin stačí jeden samec.

Jak sklízet rakytník?

Plody drží na větvičkách pevně, proto používejte ochranné oblečení a rukavice. Nejčastěji se ustřihují celé větévky a nechají přenocovat v mrazáku, plody pak snadno opadají. Příští rok ale bude úroda menší, protože rakytník plodí hlavně na dvouletém dřevě.

Co z rakytníku vyrobit?

Z plodů sirupy, marmelády, víno, sušený prášek nebo pečený čaj z mražených plodů. Usušené listy chutnají po vylouhování jako šípkový čaj a lze z nich vyrobit i rakytníkový olej a domácí mast.

Je rakytník mrazuvzdorný?

Ano, rakytník je zcela mrazuvzdorný a nevadí mu ani přísušky.

Jak vyrobit rakytníkový olej?

Rozdrcené slupky a zrna zalijte stejným objemem rostlinného oleje a nechte 5 dní ve tmě ve skleněné nádobě louhovat. Směs denně promíchávejte, pak ji přeceďte přes plátno. Před použitím na kůži vyzkoušejte olej na malé ploše.