Složení hnojiva - co to je?

22. 02. 2022

Také Vás zajímá, co to znamená, když se řekne plné nebo komplexní hnojivo, vícesložkové, či jednosložkové? Co znamená to N, P a K? Popravdě, dříve mě to vůbec nezajímalo. Postupem času jsem ale pochopil, že je dobré vědět, co dávám svým rostlinám „k jídlu“. Různé druhy rostlin potřebují různé živiny a chtěl jsem jim dopřát to nejlepší. Takže pojďme si to trochu rozebrat.

Tak tedy ...

Hnojiva obsahují různé chemické prvky (složky hnojiva), které rostliny přijímají buď přes půdu kořeny, nebo povrchem listů. A je jedno, jestli se jedná o přírodní hnojiva nebo uměle vyrobená. Dlouhodobě působící nebo jen krátkodobě.

Všechny tyto prvky jsou základními živinami rostlin a jsou to (N) dusík, (P) fosfor a (K) draslík z periodické tabulky prvků. Kromě nich rostliny potřebují i další živiny, jako jsou (Ca) vápník, (S) síra a (Mg) hořčík. Na chemii jsem nikdy moc nebyl, ale tyto prvky si nyní velmi dobře pamatuji.

Hnojiva pak také obsahují i tzv. stopové prvky (chrom, železo, molbyden, atd.), které jsou v něm obsaženy jen ve velmi malém množství, přesto jsou stejně důležitá.

A dál ... ?

• Když vám někdo řekne, že je dobré použít jednosložkové hnojivo, znamená to, že hnojivo obsahuje pouze jeden z těchto prvků.
• Vícesložková pak dva a více prvků.
• No a nakonec plná nebo komplexní hnojiva obsahují všechny tyto prvky, včetně stopových prvků.

Každý prvek je obsažen v určitém poměru k ostatním. A každá rostlina vyžaduje postupně během roku různé množství prvků, tedy i jejich vzájemný poměr. Poměr obsahu prvků v komplexních hnojivech se tedy "šije" na míru přímo konkrétním rostlinám na konkrétní roční období.

Malý příklad

Například na hnojivu je uvedeno 8:6:7. Tedy, jedná se o vícesložkové nebo komplexní hnojivo, kde je:

• 8 dílů dusíku (N),
• 6 dílů fosforu (P),
• 7 dílů draslíku (K).

Každé číslo také znamená obsah složky v procentech z celého balení. Koupíte-li hnojivo 1l, pak v něm bude obsaženo 80 ml (mililitrů) dusíku, 60 ml fosforu a 70 ml draslíku.

A k čemu je to vše dobré?

I když jsou veledůležité všechny prvky, projděme si ty základní 3 – dusík, fosfor, draslík.

Dusík

Je odpovědný za růst rostlin. Vytváří hmotu rostliny – tedy stonky a listy. V praxi to znamená, že na jaře a v létě hnojíme dusíkem poměrně hodně. Letničkám a balkonovým rostlinám naroste hmota, která později vykvete. Keřům a stromům naroste listí, trávník zhoustne a zezelená se, zelenina pěkně vyroste.

Ale pozor, nesmí se to přehánět. Při přehnojením dusíkem bývají rostliny velmi křehké a snadno se ve větru lámou. Bývají nepřirozeně vytáhlé, mají velmi velké listy a často je napadají škůdci a choroby.

Dusíkem také nehnojte od půlky srpna a později. Z jednoduchého důvodu. Nechceme, aby rostliny dále rostly, ale aby se připravily na zimu. Jejich pletiva musí dostatečně vyzrát, aby přečkaly mrazy. To ale dusík neumí, na to tu máme draslík.

Pokojové rostliny hnojíme dusíkem přiměřeně celý rok. Jen v zimě hnojení vynecháme, nebo mezíme, aby tolik nerostly. Je málo světla a zbytečně by se vysilovaly.

Fosfor

Zjednodušeně řečeno hraje důležitou roli, aby rostlina byla fit, aby vše rostlo jak má, rostlina hodně kvetla a plodila. Však je také fosfor základní stavebním prvkem buněk. Přihnojuje se jím tedy celou vegetační dobu, v létě ale více pro větší násadu květů a vyzrávání plodů.

Draslík

Pomáhá fosforu, aby rostlina byla fit. Zvyšuje její kvalitu a sílu a stabilitu. Co dusík nechá narůst, draslík zpevní. Hnojíme ve větších dávkách od konce srpna, kdy jej rostliny hodně využívají, aby jim vyzrála a zpevnila pletiva a byly tak připraveny na zimu a mrazy.

Aha, tak takhle je to

Poměrně jednoduché že? Takovýto recept, zvládne každý zahradní kuchtík:

1. Na jaře hnojíme hlavně dusíkatými hnojivy, kde je převaha dusíku.
2. V létě přidáme fosfor a draslík pro květy.
3. A na podzim odebereme dusík a přidáme draslík, aby zima rostlinám neublížila.

U komplexních hnojiv se ale přesvědčte, že obsahují kromě (N) dusíku, (P) fosforu a (K) draslíku, také (Mg) hořčík, (S) síru a (Ca) vápník a další stopové prvky. Vše rostliny potřebují.

ALE na konec

Vše má své ale. I hnojení. Ve skutečnosti se jedná o velmi složité chemické procesy, kdy je potřeba zajistit optimální podmínky (například teplota, vlhkost, pH půdy), aby rostliny přijímaly živiny. To si však popíšeme v jiném článku.

Stejně tak různé druhy rostlin reagují na živiny jiným způsobem. Musíme se proto o rostlinách dozvědět, co nejvíce, abychom je neživily něčím, co jim tak moc nechutná :).

Ale nebojte, nás amatéry to nemusí až tak moc trápit. Výrobci namíchali spoustu druhů hnojiv, takže si stačí jen vybrat, k čemu to potřebuji. A my teď už víme i proč.

Chcete-li si o hnojení přečíst více, je spousta publikací a článků, které Vám to vědecky vysvětlí. Já jsem čerpal z knihy Výživa zahradních rostlin, autor Václav Vaněk a kolektiv, rok vydání 2012, nakladatelství Academia, ISBN 978-80-200-2147-2.