Psidium cattleianum - subtropické plody pro začátečníky

Také se mu říká „jahodový strom“ či „citronový strom“ nebo jen „katlejána“. Že jste název této stálezelené velmi dekorativní subtropické rostliny ještě neslyšeli? Není se co divit, protože v zahradních centrech ji kupodivu neseženete a při tom je to nádherná, úžasně vděčná a velmi jednoduchá rostlina na pěstování. Jestliže si chcete někdy zkusit pěstovat subtropické rostliny a neměli jste doposud odvahu, začněte s katlejánou.

Seznamte se

Ve světě roste několik desítek druhů psidií plodící jedlé ovoce. Nejznámější z nich jsou právě cattleianum a quajava (čti kvajáva). Jsou to malé stromy nebo keře pocházející z Jižní Ameriky, kde dorůstají do výšky jen 2-7 metrů. Množí se hlavně semeny, které ale poměrně dlouho klíčí.

Cattleianum pochází z pobřežích částí Brazílie a známe dva druhy:

• červenoplodá varianta (známé jako „jahodový strom“, „červené psidium“)
  
  
• žlutoplodá varianta tzv. Psidium littorale nebo Psidium cattleianum varieta lucidum. (známé jako „žlutý jahodový strom“, „citronový strom“ nebo „žluté psidium“).
  
  

Oba druhy jsou prakticky stejné a pěstují se ­stejným způsobem. Jen žlutoplodá varianta mívá o malinko větší plody a je zcela samosprašná. Průměr plodů je 2 – 4 cm. Dužina je aromatická a sladká, obsahuje tvrdá semena, takže pozor na zuby. Slupka plodu je mírně trpká (hlavně při nedostatku slunce a tepla). Jedí se syrové, nebo se z nich dělají marmelády, šťávy a podobně.

Má krásné tuhé neopadavé tmavě zelené listy. Z listů a kůry se prý dělají čaje a z pražených semen náhražka kávy. Ještě jsem to ale nezkusil, takže Vám nemohu poradit, jak nato.

Pro zajímavost: v tropických oblastech, které nejsou jeho domovina (např. Havaj) je to silně invazivní keř. Ale to u nás nehrozí ani omylem :).

Jak pěstovat psidium?

Velmi snadno. Je to moje první subtropická rostlina, kterou pěstuji od počátku devadesátých let a která prosperuje dodnes. Je z něj dnes nádherný stromek! A jak nato? Zde jsou moje zkušenosti:

Umístění a teplota

Vyžaduje teploty nad nulou, proto ho pěstujeme buď pouze v bytě jako pokojovku, nebo jako přenosnou rostlinu, kdy ji od jara do podzimu vynáším ven (tzv. letníme). Roste však jen při teplotách nad cca 12-15°C.

Starší rostliny bez problémů krátkodobě vydrží teploty -3 °C. Nové přírůsty a listy sice umrznou, ale staré listy dostanou jen červený nádech, ale ten v létě zmizí. Vynáším ho ven cca v půli dubna a uklízím až v říjnu nebo i listopadu.  Mladé rostliny do 3-4 let ale mrazu vůbec nevystavujte a vynášejte je ven až v půlce května. Mráz by nemusely přežít.

Miluje slunce !!! I to v pravé poledne na terase, kde je celý den výheň. Proto jej dejte k oknu, klidně k jižnímu, nebo ven přímo na slunce. Je pravda, že než si na něj zvykne, tak mu trochu popálí listy. Ale ty buď časem opadají, nebo je prostě otrhám. Však velmi rychle narostou nové.

Zálivka

Stejně jako miluje slunce, tak miluje i vodu. Zemina nesmí v létě zcela uschnout. Jestliže si nevšimnu nebo včas nestihnu zalít, rostlina „svěsí“ listy. Jakmile ji ale zaliju, listy se za chvilku opět narovnají. Když přísušek trvá delší dobu, rostlina opadá a to někdy tak, že zbude jen pár listů. Ale psidium je opravdu vytrvalec, většinou znovu obrazí a to i ze starého dřeva a kmínku!

V zimě zálivku omezíme a zaléváme, jen když susbtrát na hloubku pár cm vyschne.

Aby psidium plodilo

Mám vyzkoušeno, aby rostlina plodila sladké plody, tak je letnění na slunci/ v polostínu prakticky podmínkou. Jinak plodí také, ale plody jsou malinké a trpké - přesto však velmi ozdobné. Nezralé plody jsou zelené.

Rostlina kvete i několikrát ročně. Hlavně když je teplo a hodně světla. Často jsou na rostlině květy, nezralé i dozrávající plody. Poprvé kvete cca v květnu a červnu. Plody zrají cca 2-3 měsíce. Dále kvete v srpnu a září. A i tyto plody dozrají v bytě, má-li k dispozici dostatek světla.

Květy jsou celé bílé, veliké cca 1cm a nádherně voní. Provoní celý byt nebo terasu. Kvetou pár dní a rostlina bývá celá obsypaná květy! Tady ale pozor, rostlina kvete pouze na letos přirostlých větvích v paždí jejich listů. Nikdy nekvete na starém dřevě! Proto podle toho musíme rostlinu stříhat. Také musí být pár týdnů v chladu, aby se kvetení podpořilo. Jinak nemusí tak dobře kvést. Když není chladná zimní zahrada nebo chodba, stačí rostlinu od dubna/května vynést ven.

A teď největší rozdíl mezi žlutou a červenou odrůdou psidia:

• Žlutá varianta je stoprocentně samosprašná a kvete často již druhým rokem po vysetí. Stačí mít jenom jednu rostlinu. Opylení zajistí vítr a včely.
• Červená varianta je jen částečně samosprašná a kvete nejdříve po 3 letech. Potřebujeme tak ideálně mít 2 rostliny z různých semínek, aby se navzájem opylily. Bohužel, červenou a žlutou odrůdu se mi nepodařilo navzájem opylit.

Často na rostlině bývají po odkvětu i desítky až stovky plodů. Část z nich opadne, ale přesto jich většinu otrhám, aby zbylo podle velikosti a stáří rostliny jen pár kusů, maximálně 30 - 40. Rostlina by se jinak zbytečně vysilovala a zbylé plody tak bývají větší a sladší. Nechávám jen ty plody, které jsou na obvodu stromu, kde jsou co nejblíže sluníčku. Na jedné větvičce maximálně 2 plody.

Plody jsou nejchutnější, jestliže jsou krásně vybarvené a při lehkém dotyku odpadnou nebo zůstanou v ruce. Předčasně opadlé plody po pár dnech dojdou. Nedají se ale skladovat dlouhou dobu, rychle začínají hnít.

Stříhání

To se mi na této rostlině líbí asi nejvíc. Roste velmi rychle a dokáže obrazit ze starého dřeva, i z kmene. Při jakémkoliv problému, tak psidium můžu ostříhat až na dřevo a brzy zapěstovat novou korunku. Pěstuji jej buď jako keř, nebo jako malý stromek na kmínku.

Stříhám vždy na konci zimy, než začne rostlina růst. Po 2-3 letech dost radikálně, abych výrazně zmenšil korunu a mohl se ten rok těšit ze spousty plodů vyrostlých na nových přírostech. Rostlinu ale tvaruji kdykoliv (i během léta), aby měla ten „správný“ tvar, který se mi líbí.

Osvědčilo se mi rostliny průběžně stříhat nebo zaštipovat za třetím párem (u červené varianty) a za druhým párem (u žluté varianty) listů. Rostlina se rozvětví, pak nové výhony zase zastřihnu a tak dokola. Na všech těchto nových přírostech pak rostlina vykvete a plodí. Vytvoří se také krásná hustá koruna. Na jaře zase provedu řez do starého dřeva a po 2-3 letech velmi radikální řez. A tak dokola.

Hnojení

Protože dvouleté a starší rostliny rychle rostou a mají hodně listů a plodů, vyžadují také hodně živin. Proto přihnojuji jednou za dva týdny od jara do podzimu. A to stejně jako muškáty nebo jiné balkonové rostliny. Na jaře na podporu růstu a v období květu a násady plodů na podporu květů a plodů.

Zemina

Roste snad ve všech půdách bohatých na živiny. Takže směs rašeliny, zeminy, kompostu, písku, prostě co máte po ruce. Psidium s tím nemá žádný problém. Mladé rostliny pak přesazuji jednou ročně. Starší rostliny přesazuji jednou za 3-4 roky.

Škůdci

Mohu Vás potěšit, že za celou dobu, co psidium pěstuji (cca 23 let) na něm jedinkrát nebyl žádný škůdce. Předpokládám, že na ně netrpí, protože i když rostliny kolem měli mšice, svilušky, puklice atd.. na psidium si žádná potvora nepřelezla :).

Shrnutí

Zalíbilo se Vám psidium cattleianum? Tady máte shrnuté požadavky pro jeho pěstování:

• Hodně světla a přímé slunce
• Teploty celoročně nad nulou, pro růst nad 12-15°C
• Letníme od jara do podzimu při teplotách na 0°C
• V létě častá zálivka
• Hnojíme pravidelně na jaře na růst, v létě na plod a květ
• Kvete od cca třetího roku po vysetí
• Aby kvetlo, potřebuje být pár týdnů v chladu
• Plodí na letošních výhonech, proto je potřeba radikální řez na jaře
• Obráží ze starého dřeva (pár listů ale pro jistotu necháme na rostlině)
• Nenáročné na zeminu (klidně stačí pro pokojové rostliny)
• Netrpí na škůdce