Předpěstování zeleniny a letniček

Náročnost:

Zahrádkář nikdy nespí. Nebo aspoň tak to dříve bývalo a my se k tomu pomalu začínáme vracet. Bohudík. Není nad zeleninu z vlastní zahrádky! A znáte ten hřejivý pocit, když se můžete celé léto těšit z krásy vámi vypěstovaných letniček či trvalek!?

Vypěstovat vlastní zeleninu a další bílí si můžete buď z nakoupené, nebo z vlastnoručně vypěstované sadby (takové ty malé rostlinky, co mají pár lístků). Nakoupená sadba, to je paráda. Když máte chvíli, tak prostě zajdete do obchodu a nakoupíte sazeničku za pár korun. A je to. Bohužel pro vášnivé zahrádkáře a zeleninové jedlíky, kterým nestačí 10 kedluben, 5 salátů a 2 květáky, mohou pořizovací náklady stoupnout do stovek, někdy až tisíců korun.

Proto si zahrádkáři během zimy připravují a hledají v nabídce semen, co si napěstují a často již během ledna začínají s výsevem nejranější zeleniny a letniček. Kdo už ví jak nato, je s tím celkem rychle hotov a aspoň příjemně stráví dlouhá zimní odpoledne. Na jaře pak již má mladé rostliny, které jen vysadí ven či do skleníku a často ušetří i několik týdnů než kdyby sel semínka přímo ven.

Pro ty, co nevíte co a jak, jsme sepsali pár rad do začátku…


Jaký je postup předpěstování zeleniny a letniček?

V zásadě je to celkem jednoduché. Shrňme si to v bodech:

  1. Vysejeme semínka do misek, do výsevního jemného lehkého substrátu.
  2. Před výsevem, můžeme (ale nemusíme) namořit semínka proti houbovým chorobám.
  3. Pokropíme z postřikovače. Přímým zalitím byste si jen semínka vyplavili na povrch substrátu.
  4. Uložíme na co nejsvětlejší místo s přiměřenou teplotou (pro danou rostlinu).
  5. Čekáme a zaléváme rosením, než semínka vyklíčí a trochu vyrostou.
  6. Jakmile narostou děložní lístky (ty úplně první lístky) je čas na pikýrování do sadbovačů. 
  7. Za 3 týdny po pikýrování přihnojíme pozvolna rozpustným hnojivem, například Cererit nebo Kristalon-start. Ze všech druhů rostlin přihnojíme alespoň rajčata a papriky, okurky a květiny.
  8. Dle druhu rostlin můžeme rostliny vždy po prokořenění postupně přesadit do větších a větších sadbovačů, květináčů, kontejnerů, či jen kelímků od jogurtu. Často i 3x během jara.
  9. Pozor na přelití nebo naopak přeschnutí substrátu!
  10. Na jaře pak vypěstovanou sadbu vysadíme ven, či do skleníku a užíváme si brzké sklizně.


Proč tak často přesazovat?

Nejsem zahradník a často jsem si kladl otázku, proč vlastně semínka nevysít rovnou do finální nádoby a hotovo. Žádné přesazování, ztráta času a podobně. Postupně jsem si ale vyzkoušel, že to je rovnou z několika důvodů:

  1. Při pikýrování se vyjednotí rostlinky, vyberou se ty nejlepší a zaplníte celé plato již vzejitými rostlinami. Nemáte tak poloprázdný sadbovač. 
  2. Při pikýrování se poruší kořenový systém rostlinky, čímž se rychleji vytváří bohatě rozvětvený kořenový bal
  3. Malý objem substrátu se mnohem rychleji prohřeje než ten velký. Semínka tak rychleji klíčí a rostliny pak i rychleji koření a tedy i rostou.
  4. Menší objem substrátu také nezůstává tak dlouho mokrý a rychleji vysychá. Značně se tak sníží riziko přelití a vzniku houbových chorob a hniloby kořenů.
  5. Postupně selektujeme jen ty nejlepší kousky a nezabíráme si tak zbytečně místo velkými nádobami, či sadbovači.
  6. Lépe a dříve se prokoření celý finální objem nádoby/buňky. Vysazování ven je pak jednodušší a kořenový bal se nerozpadá, nedochází k jeho porušení.


Jakou zeleninu kdy nejlépe vysít a kam?

Samozřejmě vše závisí na aktuálním počasí, ale pro nejčastěji pěstovanou zeleninu a letničky se v zásadě můžeme řídit následujícím kalendářem výsevu :

Leden

Primule – rychlení primulek v domácích podmínkách, ideálně ve vyhřívaném skleníku.

Únor

Saláty, polníčky – rychlení raných salátů přímo v pařeništích, chráněných před zimou netkanou textilií, polystyrenem a pěkně vysazených do čerstvého koňského hnoje.

Celer – rychlení doma na parapetu v lehčích substrátech (kde je přimíchaný třeba perlit).

Petrželka, pažitka, řeřicha – mají jemná semínka, proto pozor na zálivku. Vyséváme do mělkých nádob do lehčích substrátů (s perlitem).

Ředkvičky - rané, celoroční - výsev přímo do prohřátého pařeniště hnojem, nebo přikrývat netkanou textilií, stačí vám obyčejná zemina.

Lobelka, petúnie, hledíky, macešky – předpěstováváme si sazenice, kdy malá semínka sejeme do mělčích nádob s lehčím substrátem.

Pelargonie – řízky bereme z matečních rostlin, máčíme v stimulátoru pro zakořenění a sázíme do květináčů (průměr 8 cm). Stačí zahradnický substrát.

Kedlubny – sejeme ke konci února. Jakmile semínka vyklíčí a rostliny vyrostou do děložních lístků, přeneseme je do chladnější, ale také světlejší místnosti s teplotou 15-17° C.

Zelí, květák, brokolice, kapusta – vyséváme koncem února až začátkem března v mělčí nádobě a v substrátu vylehčeném například perlitem.

Březen

Papriky (kapie, zeleninová, feferonky, chilli) - začátek března – rychlíme doma na parapetu či ve vyhřívaném skleníku. Mají horší klíčivost, substrát nesmí proschnout!

Rajčata (tornádo F1, cherry, rybízová, soudková) - začátek března – menší odrůdy jsou náchylnější na zimu. Semínka mají horší klíčivost, sázíme do lehčího substrátu.

Melouny - do půlky března – Substrát udržovat vlhčí. Proto je dobré použít substrát na výsev smíchaný se zahradnickým substrátem. Díky tomu tak nevysychává.

Okurky, patison, lilek, cuketa - konec března – rané odrůdy. Tyto druhy také potřebují dostatek světla, aby se nevytáhly. Vyséváme do mixu zahradnického substrátu a výsevního. Pozor na přemokření.

Pórek – pozor na přemokření substrátu. Semínka jsou malá, proto místo zalévání konvičkou rosíme.

Kedlubna Gigant - vyséváme během března a opět po vzejití přeneseme do světlé, chladné místnosti.

Aksamitník, astra čínská, kosmatec, gazánie, hvozdík čínský – vyséváme do mělčích nádob. Opět mají jemná semínky, proto musíme dávat pozor na zálivku a raději substrát rosíme. Ideální je smíchat výsevní substrát se zahradnickým.

Bylinky – konec března – vyséváme přímo na záhon nebo do nádob dle aktuálních venkovních teplot.

Kopr, špenát – vyséváme přímo na záhon, dle aktuálních venkovních teplot.

Cibule-sazečka – vyséváme přímo na záhon dle aktuálních venkovních teplot. Doporučujeme odrůdy Všetana, Študgart, Perlovka, Šalotka.

Duben

Všechny druhy cibulovin (begonie, kaly, dosny a co kvetou srpen-říjen) - začátek dubna, konec března – nejlépe je předpěstovat v květináčích, lépe pak zakoření.

Brambory – rané, polorané odrůdy sázíme přímo do záhonů.

Křen sazenice – vysazujeme na záhon, nejlépe z řízkovaných rostlin.

Mrkev – vysetí přímo do záhonu. Vyséváme rané odrůdy – karotka, baby karotka.

Červená řepa – výsev přímo do záhonů.

Mangold – výsev přímo do záhonů.

Pozdní odrůdy – vyséváme a sázíme přímo do záhonu dle počasí od poloviny dubna .


A kde mohou nastat problémy?

Příliš brzo vyseto

Rostliny se tak mohou vytahovat za světlem. Místo aby rostly a sílily, chřadnou, jak se vytahují za světlem.

Mnoho vody

Rostlinám uhnívají kořínky, případně jsou napadány houbami a tzv. „padají“.

Málo vody

Substrát je vyschlý a nedodává kořenům vodu. Pletiva rostliny vyschnou a rostlina uhyne.

Málo světla

Jde často ruku v ruce s příliš brzkým výsevem. Rostlina se vytahuje za světlem a chřadne. Rostlina potřebuje k životu více světla, než příroda zrovna nabízí. Zkuste si zasít a dát na stejné místo semínka té samé rostliny v půlce ledna a pak v půlce března. Uvidíte ten rozdíl.

Pozdě vyseto

Už je skoro zbytečné rostliny předpěstovávat. Skoro je lepší je zasít přímo ven.


Slovník

Jak už to bývá, každý obor má svůj žargon a ne všichni mu rozumí. Proto zde uvádím menší slovníček pro ty, co snad ještě nerozumí.

Sadba - mladé rostlinky, které na jaře sázíme na zahrádku či do truhlíků.

Rychlení/předpěstování – během zimních a brzkých jarním měsíců předpěstováváme sadbu zeleniny a letniček. Urychlí se tak následná sklizeň zeleniny. U letniček se prodlouží jejich vegetační období. O to pak dříve a více kvetou.

Pikýrování – semenáčky nahusto vyseté v misce se vyjednotí a rozesadí po jednom do nádob či buněk sadbovačů.

Sadbovač – speciálně vyrobené plato pro předpěstování zeleniny. Plato má různý počet buněk, ve které roste vždy jedna rostlina. Jsou tak plata pro 150 rostlin, 104 rostlin, 77 rostlin, 35 rostlin, atd..

Prokořenění – když rostlinám narostou kořeny tak, že zabírají veškerý prostor, který jim nádoba či buňka sadbovače poskytuje.

Padání semenáčků – rostliny jsou napadeny houbovou chorou, která způsobuje odumírání kořenů a stonku. Rostlinka se tak ohýbá k zemi, až docela uschne.


Závěrem

Rychlení zeleniny není úplně snadnou záležitostí a každý kdo má chuť si rostlinky připravit sám, se musí postupně naučit jak nato. Každý máme jiné možnosti (skleník, okna na různé světové strany, atd..) a musíme si najít svojí cestu.

Máte nějaké rady pro nás i vy? Co máte vyzkoušené, že funguje? Podělte se s nimi i s ostatními.

Nechcete přijít o další články a tipy?
Vyplňte e-mail a budeme vám je pravidelně zasílat.
Také nás můžete sledovat na Facebooku
Autor: Pavel Boudyš
Publikováno: 02.02.2017

Přidej příspěvek

Příspěvek se zobrazí ihned pouze pokud jste přihlášeni.
V opačném případě příspěvek podléhá autorizaci ze strany provozovatele eshopu.
Pokud si přejete příspěvek vidět ihned, přihlašte se k vašemu účtu.

Přihlásit

Diskuze

Kontaktní adresa
Ing. Anna Boudyšová
Plačická 363
50321 Stěžery
IČO: 03447715
info@nelenprozelen.cz
tel. +420 725 464 590 
close Dobrý den
Je nám líto, ale zamrzlé počasí nám už nedovoluje posílat rostliny a sazeničky. Odzimovávat budeme opět na jaře, hned jak nám to příroda dovolí. Vybírat můžete z ostatních produktů, jako jsou vánoční stromky, dárky, dekorace, hnojiva a pracovní pomůcky.

Přejeme klidné svátky a těšíme se na Vás v příštím roce.
Tým Neleňprozeleň.cz