Velké slaďoučké fíky si lze vypěstovat i u nás. Poradím vám, jakou si vybrat odrůdu, kdy stříhat, hnojit či zimovat. Celkově jsem se v článku trochu rozepsal, ale třeba to pár fíkovým nadšencům pomůže a nebudou pak muset pracně nabývat zkušenosti jako já.
Miluji fíky. A protože má vášeň pro exotické rostliny již trvá nějakou dobu, vyrazil jsem před cca 10ti
lety do nejbližšího zahradnictví, kde jej měli. Asi jen 100km. Vzal jsem jednu rostlinu, o které ani nevěděli,
jaká to je odrůda (a dodnes nevím a už asi nezjistím). Ale to neva, byl můj.
Od té doby fíky pěstuji jak v květináči, tak venku v zemi. Nejsem sběratel odrůd, jak bych rád,
(tolik místa bohužel nemáme), ale fíky si užíváme každé léto i podzim. A věřte nevěřte jsou chutné, šťavnaté
a slaďoučké. Stejně jako ve středomoří.
Pár informací na úvod
Fíkovník smokvoň - ficus carica je jeden z mála fíkovníků, možná jediný, který plodí výborné
jedlé plody. A aby fíkovník plodil i u nás, musí to být odrůda, která ke svému opylení nepotřebuje
hmyz. K naší radosti se tyto odrůdy již běžně dají sehnat v našich zahradnictvích.
Barva plodů je podle odrůdy od žluté, přes zelenou až po fialovou či modrou.
Fíkovník smokvoň je na zimu opadavý keř, který u nás dorůstá do výšky i šířky 2-4 metrů
a má rozložitou korunu. Můžete z něj však vytvarovat i stromek.
Pěstování je velmi jednoduché a nenáročné. Potřebuje jen slunce a teplo, přes léto vodu
a v zimě chladné místo, kde přečká zimu a připraví se na jaro.
Protože je to velmi otužilá rostlina (některé odrůdy vydrží jen s mírným poškozením i -15
°C), dá se u nás úspěšně pěstovat i venku nebo ve skleníku. Bohužel jen v nižších a teplých
polohách, jako jižní morava, polabí, dále ve městech, kde je tepleji, případně jiné teplejší oblasti.
Jen pozor, některé obchodní řetězce nabízí např. italské či španělské odrůdy z nízkých poloh, které
vydrží maximálně -5 °C. Chtějte proto odrůdy, které jsou vyšlechtěny do chladných poloh.
U nás mezi nejznámější patří například Brown Turkey, Hardy Chicago, Peretta, Col de Dame.
Kdy fíkovník plodí
Je-li chladné deštivé léto, tak plodů je velmi poskrovnu, ne-li žádné, nebo nejsou tak dobré. Stejně tak,
nepovedlo-li se rostlinu dobře a včas zazimovat. Nepočítejte tak s pravidelnou každoroční
sklizní.
Má-li ale fíkovník dobré podmínky, pak plodí i 3x ročně. U nás však většinou jen 1x nebo 2x.
Jednou na jaře, kdy dozrají fíky z podzimu. Podruhé v létě, kdy dozrávají tzv. „breba“ fíky
vyrostlé loňském dřevě. A potřetí na podzim, kdy plodí na letošních výhonech.
Přiznám se, že nejvíce mi chutnají breba fíky, kterých bývá sice málo, ale jsou největší
a nejvíce šťavnaté. Breba fíky mají také často jinou barvu, než fíky z jarní a podzimní úrody. Jak
můj španělský dlouholetý přítel říká, fíkovník dává 2 různé druhy ovoce–
breba fíky a fíky. Každý druh fíkovníku má ale jiné předpoklady pro tvorbu breba fíků – některý
nemá skoro žádné, jiný jich má celkem hodně.
Jarní fíky nepěstuji, protože vyčerpávají rostlinu a mohou být zdrojem
chorob a infekcí. Na podzim proto všechny nedozrálé plody z rostliny otrhám. I ty malinké.
Jak pěstovat fíkovník
Umístění a teplota
Vyžaduje velmi teplé a slunné polohy chráněné před větry a mrazy. Ideální je jižní terasa, kam
celý den „praží“ slunce.
Pěstujeme-li jej na zahradě (přímo vysazený v zemi, nebo květináč zapuštěný do země),
pak nejlépe u chráněné jižní zdi, která akumuluje teplo a uvolňuje jej v noci. Vhodné
jsou i uzavřený dvůr či atrium, které má teplejší mikroklima. Nebo také ve městské zástavbě, kde bývá
tepleji než v otevřené krajině.
Fíkovníky v nádobách na zimu přenášíme do chladné místnosti, kde může býti pár stupňů
pod bodem mrazu. Nádoba pro starší fíkovník by měla být velká, klidně v průměru 50cm s objemem
80litrů i více. Samozřejmě postupně přesazujeme z menších květináčů do větších.
Zemina a přesazování
Fíkovník není náročný na zeminu. Jak jsem si vyzkoušel, roste v různých substrátech a zeminách –
jílovité, pískovité, s rašelinovým základem. Nejlépe se mu daří v substrátu, obsahující jíl.
Rostliny v nádobách přesazujeme na podzim po opadu listů, nebo na konci zimy. Každý rok do větších
a větších nádob. Je-li nádoba již velká (objem cca 80litrů), pak přesazujeme jen jednou za 3-4 roky, kdy
seřízneme kořenový bal o třetinu a vyměníme zeminu. Také zastřihneme nadzemí část rostliny, aby ji zmenšený
kořenový bal uživil.
Zálivka
Aby dobře rostl, potřebuje dostatek vody, vydrží však i velká sucha (ale neroste, plody
opadají). V květináči jej musíme pravidelně zalévat, v létě denně a při horku i 2x denně. Bez
vody nenarostou pořádné fíky. A když, tak nebudou moc šťavnaté. Naopak v zemi vysazený a
již zakořeněný fík zalévat téměř vůbec nepotřebuje. Jen v nejsušším období.
Jako u všech rostlin, pozor na teplotní šok při zalévání. Zalijete-li v horku rostlinu studenou vodou
ze studně či vodovodního řádu, rostlina může utrpět šok – neroste, opadnou listy, plody.
V zimě téměř nezaléváme (jen aby substrát v květináči nevyschl), protože rostlina nemá listy
a kořeny by mohly uhnít. Venku vysazené fíky v zimě pokud možno chráníme před deštěm a vlhkem.
Hnojení
Stejně jako ostatní rostliny potřebuje živiny ke svému růstu. Fíkovník v květináči pravidelně hnojíme,
aby mohl z čeho růst, nebo používáme hnojiva s postupným uvolňováním živin. Jen pozor
na velké množství dusíku. Ten má za následek bujný růst, ale menší násadu plodů.
Fíkovníky vysazené venku přihnojovat téměř nemusíme. Možná na začátku sezóny přidáním vyzrálého kompostu
nebo dlouhodobým hnojivem.
Přestaňte však hnojit hnojivem s velkým obsahem dusíku v půlce srpna, aby do zimy stačily dostatečně
vyzrát letos narostlé výhony. Naopak přihnojení draslíkem, pomůže s vyzráváním dřeva.
Střihání a tvarování
Rostliny v nádobě tvarujeme do podoby, která se nám prostě líbí. Keřík, stromek,
rozložitý nebo naopak vyšší. Záleží jen na vás, rostlina velmi dobře snáší řez. Při stříhání mějte na
paměti, že fíkovník plodí
na jaře z loňských nevyzrálých fíků
v létě na výhonech, které narostly vloni
na podzim na výhonech, které narostly letos
Venku vysázené rostliny dokáží během roku narůst i o více než metr. Je proto dobré držet fíkovníku keřovitý
tvar, který se dobře zimuje.
Stříhání provádíme nejlépe na konci zimy před rašením a to tak, že:
1. odstraňujeme staré odplozené dřevo
2. odstřihneme suché a zmrzlé větvě až na zdravé dřevo – to proto,
aby se z nich nedostala infekce do zdravého dřeva
3. odstřihneme slabé výhony, které neplodí, necháme ty silné
4. křížící se výhony a zahušťující musí pryč
5. pro vytvoření plodného dřeva se zaštipují konce větví
6. během roku se zkracují nové přírůsty
Škůdci a choroby
V našich podmínkách na běžnéškůdce netrpí. Svilušku, mšice, puklice,
atd. jsem na rostlině ještě neviděl. Ale slimáci si rádi pochutnají na plodech, hlodavci zase kořenech.
V našich chladných podmínkách mohou rostliny trpět rzí či padlím. Ty lze omezit použitím fungicidů.
Výsadba venku
Zakoupenou rostlinu nejdříve pěstujte rok či dva velkém květináči (o průměru 30 cm). Musí totiž pořádně
zesílit. Pouze dobře vyzrálé dřevo vydrží minimální teploty -10°/ -15° C. Kmínek by tak měl mít alespoň
2 cm v průměru.
Následující rok na jaře fíkovník vysaďte ven na chráněné slunné místo.
Zimování
Aby byl fíkovník v kondici, musí být mít přes zimu v chladu, kdy načerpá sílu na jaro. Rostliny
v nádobách po opadu listů odneseme do chladné místnosti 0-10° C, klidně i tmavého sklepa. Přes
zimu zaléváme jen lehce, aby zemina byla trošku vlhká a fíkovník nevysychal. Moc zálivky zase může zapříčit
hnilobu kořenů.
Fíkovník v květináči bez problémů vydrží 3-4 °C pod nulou. Uklízíme jej tedy, až když hrozí
delší a trvalejší mrazíky. Klidně až v lednu. -5° C a nižší teploty už nemusí přežít – záleží
na velikosti kontejneru. Čím déle venku, tím lépe. Rostlina by v zimovišti neměla narašit.
Fíkovníky vysazené venku vydrží poměrně dost. Zimovat tedy začneme, až když teploty mají být pod -10 °C.
Což nemusí být celou zimu. Malé fíkovníky se zasypají pilinami, kůrou, listím, chvojím. U velkých fíkovníků
se podle tvaru keře musí větve postupně (každý den trochu, aby se nepolámaly) připevnit k zemi a
opět zaházet izolační vrstvou. Další možnost je větve svázat k sobě a omotat například bublinkovou
fólií, karimatkou. Nahoře se nechá otvor, aby rostlina dýchala. Vnitřek se opět vyplní izolačním materiálem.
Letnění
Fíkovník v květináči vynáším ven ze zimoviště, když ještěnení
narašený, třeba již v únoru a teploty neklesají pod 3-4° C pod nulou. Při předpovědi na
větší mrazy jej uklidím na pár dní zpět, nebo zazimuju na místě.
Je-li už fíkovník narašený, pak musím počkat, až pominou mrazy – tedy v květnu, jinak jarní mrazíky poničí
listy. Počítejte také s tím, že listy spálí sluníčko.
Venku vysazené fíkovníky odzimuji, když jsou ještě venku mrazy, ale teploty by neměli klesnout pod -10°
C. Opět třeba již začátkem února. Izolace jinak způsobí, že je rostlině teplo a začne rašit moc brzo.
Stejně tak předejdu hnilobám rostliny díky nepřístupu vzduchu, vlhkosti a teplu.
Je-li opravdu velká zima, nebo rostlina nemá dostatečně vyzrálé dřevo, fíkovník omrzne. Většinou
ale znovu obrazí z kořenů. Ten rok se však fíků asi nedočkáte.
Množení
Je snadné. Na jaře než začne rostlina rašit ustřihnu řízek, dám zakořenit do země a je to. Buď se chytne
nebo ne.
Suma sumárum na konec
Pro ty, co Vás fíkovník zaujal, zde je souhr informací, jak se o fíkovník starat:
fíkovník je opadavý keř a vyžaduje hodně slunce a teplo
a nejlépe místo chráněné před větrem
na půdu je nenáročný, nejlépe ale plodí v jílovitých
půdách
mladé rostliny chráníme před mrazy (od -10 °C) obalením
do fólie, zahrnutím zeminou, obalením slámou, chvojím, atd. - podle vašich možností
starší rostliny vydrží již větší mrazy, přesto se doporučuje
jej ochránit před zimou
vymrzne-li rostlina v zemi, obrazí znovu z kořenů, přemrzne-li
ale v květináči, pak již neobrazí
rostliny v květináči se uklízejí do bezmrazé místnosti,
klidně tmavé, protože fíkovník shodí listy a spí
uklidit dovnitř a naopak vynést ven provádíme
v době, kdy teploty neklesají pod -5 °C a rostlina ještě není narašená
ven vysazujeme cca 3-4leté rostliny, které necháme narůst
ve velkém květináči (minimálně 10 litrů)
květy neuvidíte, ale plodí u nás 2x ročně (nevymrzne-li
v zimě) - v létě na loňských výhonech, na podzim na letošních výhonech
přihnojením zvýšíte násadu plodů, od půlky srpna ale
již nehnojte, aby výhony stačily vyzrát na zimu
velmi dobře snáší řez
Nechcete přijít o další články a tipy? Vyplňte e-mail a budeme vám je pravidelně zasílat.
Příspěvek se zobrazí ihned pouze pokud jste přihlášeni. V opačném případě příspěvek podléhá autorizaci ze strany provozovatele eshopu. Pokud si přejete příspěvek vidět ihned, přihlašte se k vašemu účtu.
Dobrý den,
15° C zimování je na fíkus je docela teplo a k tomu málo světla. Ideální pro zimování jsou teploty do 10°C, kdy odpočívá a má sílu na tvorbu plodů. Takže věřím, že to by mohl být ten problém. .. Fíkus musí na zimu opadat, hodit se do klidu a být nějakou dobu v chladu. Malé fíky pak nenarůstají a jsou schopny dozrát na jaře, i když nejsou tak dobré jako ty letní či podzimní.... Osobně se mi osvědčilo květináč s rostlinou nechat venku co nejdéle. Letos v nížinách je nebylo nutné ještě ani zimovat, jak je stále teplo :).
Dobrý den ,máme 3 letý fík v květináči ,začal v lednu mít plod ,asi nezazimoval ,je v mistnosti 15 stupnů .Podle lonska, plodil v únoru a fíky opadaly a po zbytek roku nic .Tak když zase letos začal brzy a neodpočíval a má plod zřejmě spadne také ,Může to být tím že měl být v chladu a odpočívat ? Děkuji
Nevytápěný skleník bývá nejlepší způsob pěstování fíkovníků u nás. Je tam tepleji než venku, fíkovník je chráněn před zimními větry, jarními přízemními mrazíky, na podzim je tam tepleji, atd. Fíkovník vydrží velké mrazy, ale jen jestli je již narostlý a v zemi. Když jej vysadíte teď do země, musíte jej letos velmi silně zazimovat (naházet vrstvu zeminy a chvojí, či další vrstvy). Můžete jej také dát do květináče, zimovat v bezmrazé místnosti a do země pak vysadit až na jaře.
Fíkovníku by stín takto odpoledne vadit neměl. Klima a teplo, které mu skleník dopřeje budou nedostatek slunce v odpoledních hodinách kompenzovat.
Dobrý den, Myslím, že by to vadit nemělo, zvláště budou-li thuje tvořit severní stěnu, která fíkovník ochrání před nepřízní počasí. Sázení vedle thují se nedoporučuje jádrovinám-hrušním, často jsou napadány rzí, právě z thují. Fíkovník bych vám doporučila sázet i na místo kde hodně svítí odpolední slunce, budou mít pak šťavňatější plody.
Ano, je to tak. Rostliny v květináči už zimujeme mnohem dříve, ideálně při teplotách do -5°C. Starší rostliny ve velikých květináčích snesou i nižší mrazy, ale netřeba to riskovat. Zemina v květináči promrzne mnohem dříve než u rostlin v zemi. Ty mají také hlubší a rozvinutější kořenový systém. Proto vydrží nižší teploty. Držíme palce ať se zadaří. Rostlinu nechte na světle/slunci co nejdéle, ať ještě nabere energii na odpočinek. Na jaře pak poznáte, jak se jí to povedlo.
Děkuji za odpověď. Já jsem fíkovník seřezávala začátkem jara a v létě, protože vypadalo, že nepřežil a v minulosti mi to u jiného pomohlo nastartovat rašení lístků, nyní když nasazuje listy, tak samozřejmě nic takového nedělám. Takže zazimovat i když bude mít zrovna čerstvé lístečky? Tak já ho zkusím dát do sklepa, je tam malé okno, snad bude příští rok fit. Minulý rok jsem ho dávala dovnitř až když byly opravdu pořádné mrazy, protože jsem myslela, že do - 15 vydrží, ale vypadá to, že v květináči je opravdu nutné zimovat uvnitř.
Dobrý den,
umístění fíkovníku je v pořádku, řezat bych vám nedoporučovala pokud nasazuje listy, pokud by jste ho seřízla mohla by se do rostlinky dostat infekce a když je zesláblá mohla by vám i zajít. Zalévat dle potřeby, ale nepřelévat. Zazimovala bych ho pokud ho máte v květináči v místnosti do 10 stupňů s menším světlem a omezit zálivku.
Dobrý den, pěstuji fíkovník ve květináči na jižní terase. Mělo by to být ideální místo, sluníčko tam svítí celé odpoledne. Bohužel mi však letos fíkovník, který jsem kupovala minulý rok zřejmě v březnu promrzl. Snažila jsem se ho seříznout, abych zjistila škody, protože byl živý, tak jsem ho nechala ve květináči a vypadá to, že přežil, ale listy začíná nasazovat až nyní koncem srpna (zatím úplně miniaturní výběžky na kmínku). Co mám nyní udělat, abych mu co nejvíce prospěla? Mám jej klasicky zazimovat nebo dát do bytu a dopřát sluníčko? Už mi jeden fíkovník vymrzl a nerada bych přišla i o ten druhý. Moc děkuji za radu. Simona
S tímto jsem se ještě osobně nesetkal, tak budu pouze hádat. Napadá mě nějaká choroba, jako plísně a podobně, Ale to by bylo vidět i na listech, stejně jako u jiných rostlin.
Pak mě napadá, zkuste je zalévat, je možné, že je problém v přílišném suchu jak píšete. Třeba nemají dostatečný přísun vody a díky tomu vyschnou. Třeba to pomůže. Zalévat ale jen ke kořenům, ne na listy, ať fíky nejsou v mokru.
Ještě mě napadá, zkuste fík prosvětlit řezem, aby byl keř vzdušnější a šlo dovnitř k listům a plodům více světla.
Snad to pomůže, určitě by mě zajímalo, jestli Vám letos dozrají jak doufám, nebo zase opadnou…
Nemá někdo podobnou zkušenost s opadem jako paní Tereza? Díky.
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Máme asi 5. rokem fík vysazený venku (jižní strana, i když dost stíněná, blízko zdi, Mělník). Už je to velký keř a asi 2 roky se mu tvoří fíky - na jaře se začnou tvořit, letos i v létě znovu. Pokaždé ale zatím ve velikosti cca 4 cm zežloutly a opadaly. Moc tedy zaléván není, ale píšete, že u venku vysazených to ani není třeba. Nyní je obsypán plody cca 3-4 cm velkými, zatím sytě zelenými. Nevím zda stihnou dozrát, ale hlavně se bojíme, že zase zežloutnou a opadají...Nevíte, co by to mohlo způsobovat? Příliš sucha? Děkuji moc. Zdraví, Tereza
V článku je to popsáno, ale trochu složitě. Obecně se dá zjednodušit, že fík plodí na dvouletých výhonech, stejně jako třeba červený rybíz.častá chyba začátečníků v pěstování je, že někde na internetu přečtou, že fík se může ostříhat na dvě očka jako víno. to je sice pravda, ale... Fík skutečně snese hlubší jarní řez, pak si ovšem rok počkáte na plody. Provádíte-li hluboký řez každoročně, větší úrody fíků se nedočkáte. Nám na jižní moravě rodí nejvíc peretta - to jsou ty nafialovělé plody na obrázku.
Teď na jaře je to v celku jedno. Klidně hnojivo které používáte na ovocné i okrasné stromky, případně pozvolna rozpustné hnojivo (například SilvaTabs Ovocné stromy a keře). Přes léto kristalon plod a květ.
ALE. Ke konci léta (již od poloviny srpna) přihnojovat hnojivem s minimem dusíku (Kristalon podzim, superfosfat, draselná sůl). U fíkovníku je to obzvlášť důležité, aby nové výhony již nenarostly a stávající pěkně na zimu vyzrály.
v eshopu nabízíme dva druhy fíkovníku vhodných pro pěstování v našich podmínkách.
Fíkovník 'Stěžery' a fíkovník 'Peretta' - oba máme ozkoušené a můžeme doporučit. Popravdě, právě v tomto období se stále těšíme z bohaté úrody slaďoučkých fíků. :-)
Zakoupit i něco více si o nich přečíst je možné je zde: http://www.nelenprozelen.cz/produkty-fikovnik-smokvon-peretta-detail-238 http://www.nelenprozelen.cz/produkty-fikovnik-smokvon-stezery-detail-921