Velké slaďoučké fíky si lze vypěstovat i u nás. Poradím vám, jakou si vybrat odrůdu, kdy stříhat, hnojit či zimovat. Celkově jsem se v článku trochu rozepsal, ale třeba to pár fíkovým nadšencům pomůže a nebudou pak muset pracně nabývat zkušenosti jako já.

Miluji fíky. A protože má vášeň pro exotické rostliny již trvá nějakou dobu, vyrazil jsem před cca 10ti lety do nejbližšího zahradnictví, kde jej měli. Asi jen 100km. Vzal jsem jednu rostlinu, o které ani nevěděli, jaká to je odrůda (a dodnes nevím a už asi nezjistím). Ale to neva, byl můj.

Od té doby fíky pěstuji jak v květináči, tak venku v zemi. Nejsem sběratel odrůd, jak bych rád, (tolik místa bohužel nemáme), ale fíky si užíváme každé léto i podzim. A věřte nevěřte jsou chutné, šťavnaté a slaďoučké. Stejně jako ve středomoří.

Pár informací na úvod

Fíkovník smokvoň - ficus carica je jeden z mála fíkovníků, možná jediný, který plodí výborné jedlé plody. A aby fíkovník plodil i u nás, musí to být odrůda, která ke svému opylení nepotřebuje hmyz. K naší radosti se tyto odrůdy již běžně dají sehnat v našich zahradnictvích. Barva plodů je podle odrůdy od žluté, přes zelenou až po fialovou či modrou.

Fíkovník smokvoň je na zimu opadavý keř, který u nás dorůstá do výšky i šířky 2-4 metrů a má rozložitou korunu. Můžete z něj však vytvarovat i stromek.

Pěstování je velmi jednoduché a nenáročné. Potřebuje jen slunce a teplo, přes léto vodu a v zimě chladné místo, kde přečká zimu a připraví se na jaro.

Protože je to velmi otužilá rostlina (některé odrůdy vydrží jen s mírným poškozením i -15 °C), dá se u nás úspěšně pěstovat i venku nebo ve skleníku. Bohužel jen v nižších a teplých polohách, jako jižní morava, polabí, dále ve městech, kde je tepleji, případně jiné teplejší oblasti.

Jen pozor, některé obchodní řetězce nabízí např. italské či španělské odrůdy z nízkých poloh, které vydrží maximálně -5 °C. Chtějte proto odrůdy, které jsou vyšlechtěny do chladných poloh. U nás mezi nejznámější patří například Brown Turkey, Hardy Chicago, Peretta, Col de Dame.

Kdy fíkovník plodí

Je-li chladné deštivé léto, tak plodů je velmi poskrovnu, ne-li žádné, nebo nejsou tak dobré. Stejně tak, nepovedlo-li se rostlinu dobře a včas zazimovat. Nepočítejte tak s pravidelnou každoroční sklizní.

Má-li ale fíkovník dobré podmínky, pak plodí i 3x ročně. U nás však většinou jen 1x nebo 2x. Jednou na jaře, kdy dozrají fíky z podzimu. Podruhé v létě, kdy dozrávají tzv. „breba“ fíky vyrostlé loňském dřevě. A potřetí na podzim, kdy plodí na letošních výhonech.

Přiznám se, že nejvíce mi chutnají breba fíky, kterých bývá sice málo, ale jsou největší a nejvíce šťavnaté. Breba fíky mají také často jinou barvu, než fíky z jarní a podzimní úrody. Jak můj španělský dlouholetý přítel říká, fíkovník dává 2 různé druhy ovoce – breba fíky a fíky. Každý druh fíkovníku má ale jiné předpoklady pro tvorbu breba fíků – některý nemá skoro žádné, jiný jich má celkem hodně.

Jarní fíky nepěstuji, protože vyčerpávají rostlinu a mohou být zdrojem chorob a infekcí. Na podzim proto všechny nedozrálé plody z rostliny otrhám. I ty malinké.

Jak pěstovat fíkovník

Umístění a teplota

Vyžaduje velmi teplé a slunné polohy chráněné před větry a mrazy. Ideální je jižní terasa, kam celý den „praží“ slunce.

Pěstujeme-li jej na zahradě (přímo vysazený v zemi, nebo květináč zapuštěný do země), pak nejlépe u chráněné jižní zdi, která akumuluje teplo a uvolňuje jej v noci. Vhodné jsou i uzavřený dvůr či atrium, které má teplejší mikroklima. Nebo také ve městské zástavbě, kde bývá tepleji než v otevřené krajině.

Fíkovníky v nádobách na zimu přenášíme do chladné místnosti, kde může býti pár stupňů pod bodem mrazu. Nádoba pro starší fíkovník by měla být velká, klidně v průměru 50cm s objemem 80litrů i více. Samozřejmě postupně přesazujeme z menších květináčů do větších.

Zemina a přesazování

Fíkovník není náročný na zeminu. Jak jsem si vyzkoušel, roste v různých substrátech a zeminách – jílovité, pískovité, s rašelinovým základem. Nejlépe se mu daří v substrátu, obsahující jíl.

Rostliny v nádobách přesazujeme na podzim po opadu listů, nebo na konci zimy. Každý rok do větších a větších nádob. Je-li nádoba již velká (objem cca 80litrů), pak přesazujeme jen jednou za 3-4 roky, kdy seřízneme kořenový bal o třetinu a vyměníme zeminu. Také zastřihneme nadzemí část rostliny, aby ji zmenšený kořenový bal uživil.

Zálivka

Aby dobře rostl, potřebuje dostatek vody, vydrží však i velká sucha (ale neroste, plody opadají). V květináči jej musíme pravidelně zalévat, v létě denně a při horku i 2x denně. Bez vody nenarostou pořádné fíky. A když, tak nebudou moc šťavnaté. Naopak v zemi vysazený a již zakořeněný fík zalévat téměř vůbec nepotřebuje. Jen v nejsušším období.

Jako u všech rostlin, pozor na teplotní šok při zalévání. Zalijete-li v horku rostlinu studenou vodou ze studně či vodovodního řádu, rostlina může utrpět šok – neroste, opadnou listy, plody.

V zimě téměř nezaléváme (jen aby substrát v květináči nevyschl), protože rostlina nemá listy a kořeny by mohly uhnít. Venku vysazené fíky v zimě pokud možno chráníme před deštěm a vlhkem.

Hnojení

Stejně jako ostatní rostliny potřebuje živiny ke svému růstu. Fíkovník v květináči pravidelně hnojíme, aby mohl z čeho růst, nebo používáme hnojiva s postupným uvolňováním živin. Jen pozor na velké množství dusíku. Ten má za následek bujný růst, ale menší násadu plodů.

Fíkovníky vysazené venku přihnojovat téměř nemusíme. Možná na začátku sezóny přidáním vyzrálého kompostu nebo dlouhodobým hnojivem.

Přestaňte však hnojit hnojivem s velkým obsahem dusíku v půlce srpna, aby do zimy stačily dostatečně vyzrát letos narostlé výhony. Naopak přihnojení draslíkem, pomůže s vyzráváním dřeva.

Střihání a tvarování

Rostliny v nádobě tvarujeme do podoby, která se nám prostě líbí. Keřík, stromek, rozložitý nebo naopak vyšší. Záleží jen na vás, rostlina velmi dobře snáší řez. Při stříhání mějte na paměti, že fíkovník plodí

  •          na jaře z loňských nevyzrálých fíků 
  •          v létě na výhonech, které narostly vloni
  •          na podzim na výhonech, které narostly letos

Venku vysázené rostliny dokáží během roku narůst i o více než metr. Je proto dobré držet fíkovníku keřovitý tvar, který se dobře zimuje.

Stříhání provádíme nejlépe na konci zimy před rašením a to tak, že:

1.       odstraňujeme staré odplozené dřevo

2.       odstřihneme suché a zmrzlé větvě až na zdravé dřevo – to proto, aby se z nich nedostala infekce do zdravého dřeva

3.       odstřihneme slabé výhony, které neplodí, necháme ty silné

4.       křížící se výhony a zahušťující musí pryč

5.       pro vytvoření plodného dřeva se zaštipují konce větví

6.       během roku se zkracují nové přírůsty

Škůdci a choroby

V našich podmínkách na běžné škůdce netrpí. Svilušku, mšice, puklice, atd. jsem na rostlině ještě neviděl. Ale slimáci si rádi pochutnají na plodech, hlodavci zase kořenech.

V našich chladných podmínkách mohou rostliny trpět rzí či padlím. Ty lze omezit použitím fungicidů.

Výsadba venku

Zakoupenou rostlinu nejdříve pěstujte rok či dva velkém květináči (o průměru 30 cm). Musí totiž pořádně zesílit. Pouze dobře vyzrálé dřevo vydrží minimální teploty -10°/ -15° C. Kmínek by tak měl mít alespoň 2 cm v průměru.

Následující rok na jaře fíkovník vysaďte ven na chráněné slunné místo.

Zimování

Aby byl fíkovník v kondici, musí být mít přes zimu v chladu, kdy načerpá sílu na jaro. Rostliny v nádobách po opadu listů odneseme do chladné místnosti 0-10° C, klidně i tmavého sklepa. Přes zimu zaléváme jen lehce, aby zemina byla trošku vlhká a fíkovník nevysychal. Moc zálivky zase může zapříčit hnilobu kořenů.

Fíkovník v květináči bez problémů vydrží 3-4 °C pod nulou. Uklízíme jej tedy, až když hrozí delší a trvalejší mrazíky. Klidně až v lednu. -5° C a nižší teploty už nemusí přežít – záleží na velikosti kontejneru. Čím déle venku, tím lépe. Rostlina by v zimovišti neměla narašit.

Fíkovníky vysazené venku vydrží poměrně dost. Zimovat tedy začneme, až když teploty mají být pod -10 °C. Což nemusí být celou zimu. Malé fíkovníky se zasypají pilinami, kůrou, listím, chvojím. U velkých fíkovníků se podle tvaru keře musí větve postupně (každý den trochu, aby se nepolámaly) připevnit k zemi a opět zaházet izolační vrstvou. Další možnost je větve svázat k sobě a omotat například bublinkovou fólií, karimatkou. Nahoře se nechá otvor, aby rostlina dýchala. Vnitřek se opět vyplní izolačním materiálem.

Letnění

Fíkovník v květináči vynáším ven ze zimoviště, když ještě není narašený, třeba již v únoru a teploty neklesají pod 3-4° C pod nulou. Při předpovědi na větší mrazy jej uklidím na pár dní zpět, nebo zazimuju na místě.

Je-li už fíkovník narašený, pak musím počkat, až pominou mrazy – tedy v květnu, jinak jarní mrazíky poničí listy. Počítejte také s tím, že listy spálí sluníčko.

Venku vysazené fíkovníky odzimuji, když jsou ještě venku mrazy, ale teploty by neměli klesnout pod -10° C. Opět třeba již začátkem února. Izolace jinak způsobí, že je rostlině teplo a začne rašit moc brzo. Stejně tak předejdu hnilobám rostliny díky nepřístupu vzduchu, vlhkosti a teplu.

Je-li opravdu velká zima, nebo rostlina nemá dostatečně vyzrálé dřevo, fíkovník omrzne. Většinou ale znovu obrazí z kořenů. Ten rok se však fíků asi nedočkáte.

Množení

Je snadné. Na jaře než začne rostlina rašit ustřihnu řízek, dám zakořenit do země a je to. Buď se chytne nebo ne.

Suma sumárum na konec

Pro ty, co Vás fíkovník zaujal, zde je souhr informací, jak se o fíkovník starat:

  •          fíkovník je opadavý keř a vyžaduje hodně slunce a teplo a nejlépe místo chráněné před větrem
  •          na půdu je nenáročný, nejlépe ale plodí v jílovitých půdách
  •          mladé rostliny chráníme před mrazy (od -10 °C) obalením do fólie, zahrnutím zeminou, obalením slámou, chvojím, atd. - podle vašich možností
  •          starší rostliny vydrží již větší mrazy, přesto se doporučuje jej ochránit před zimou
  •          vymrzne-li rostlina v zemi, obrazí znovu z kořenů, přemrzne-li ale v květináči, pak již neobrazí
  •          rostliny v květináči se uklízejí do bezmrazé místnosti, klidně tmavé, protože fíkovník shodí listy a spí
  •          uklidit dovnitř a naopak vynést ven provádíme v době, kdy teploty neklesají pod -5 °C a rostlina ještě není narašená
  •          ven vysazujeme cca 3-4leté rostliny, které necháme narůst ve velkém květináči (minimálně 10 litrů)
  •          květy neuvidíte, ale plodí u nás 2x ročně (nevymrzne-li v zimě) - v létě na loňských výhonech, na podzim na letošních výhonech
  •          přihnojením zvýšíte násadu plodů, od půlky srpna ale již nehnojte, aby výhony stačily vyzrát na zimu
  •          velmi dobře snáší řez

Cookies
Tyto stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte. Další informace
Nastavení Nesouhlasím Souhlasím