Jak efektivně hnojit

Náročnost:
Jak efektivně hnojit

minulém článku o hnojení jsme si řekli, jaké látky hnojiva obsahují a co z nich rostliny mají. Jestli Vás zajímá, jak to udělat, aby rostliny tyto živné látky co nejvíce využily, tak zde je taková malá seznamovačka. (Jinak věřte, že je to strašná věda a lidi to študují roky)

Základem je substrát

Aby rostliny dobře rostly, musí mít kořeny k dispozici následující elementy: vodu, vzduch a živiny. Podle druhu rostlin se nároky na ně liší. Absence některého z nich rostlinám nesvědčí, stávají se náchylné na napadení škůdci, nejsou vitální.

Základem všeho je proto, kupodivu, substrát, nebo také půda, zemina či lidově “hlína“, ve které jsou rostliny zakořeněné. (Malá vsuvka - “hlína“ před zahradníky nikdy neříkejte, tak jak jsem to říkával já, vyskakuje jim z toho husí kůže. :)) Takže teď Vám popíšu, z čeho se substrát skládá a jaké má vlastnosti, abyste viděli, že hnojení není jen o hnojivu, ale primárně o složení a správných vlastnostech zeminy, ve které rostlina roste.

Složení substrátu

Běžně kupované substráty jsou složeny z:

  • rašeliny či jinou vláknitou složkou
  • jílovité složky
  • hrubých částic
  • humusu
  • hnojiva

Rašelina

Aneb to, co dělá tu hmotu, či objem. Většinou se jedná o rašelinová vlákna (rašelina) nebo o kokosová vlákna různých délek. To je ten hlavní obsah, který se nasype do květináče. Tato masa umí zadržet vodu a vzduch (v mikropórech, ne ve vzduchových kapsách), ale živiny jen minimálně. Rostliny pouze v rašelině tak velmi těžko vyhnojíte (což ale některým rostlinám jenom svědčí).

Jílovitá hmota

Když vyschne, je z ní prach. Když je mokrá, je to bláto. Velmi rychle se sléhává, až v ní nezůstane žádný vzduch. Má ale tu dobrou vlastnost, že dokáže zadržet velké množství živin a také dobře drží vodu, oproti např. půdám plných písku.

Hrubé částice

Písek, kameny, kamínky, perlit, keramzik. Hrubé milimetrové až několikacentimetrové částice, které "vylehčují" substrát tak, že v něm zadržuje vzduch. Většina takového materiálu však nedrží vodu, ani živiny (kromě perlitu).

Humus

Rozložená organická hmota. Tedy zbytky z kuchyně, listí a jiných odpadů ze zahrady, rozložené v kompostéru na kompost, který kromě živin a bakterií obsahuje právě humus. Humus a jeho složky, jsou schopny uchovávat ještě větší množství živin, než jílovitá složka. Obsahuje také další látky, které napomáhají rostlinám vstřebávat živiny.

Hnojivo

Ať přírodní nebo uměle vyrobené, dlouhodobě či krátkodobě působící, vždy obsahuje živiny, které rostliny potřebují ke svému růstu, kvetení, vyzrávání.

Jak efektivně hnojit (1)
 


Vlastnosti substrátu

Každý substrát připravený z výše zmíněných složek má pak následující vlastnosti

  • zrnitost
  • pH
  • zasolení

Zrnitost substrátu

Zrnitost určuje, jak moc se substrát sléhává a kolik je vzduchu přístupno ke kořenům. Čím je hrubší, tím méně se sléhává a je vzdušnější, což rostlinám vyhovuje. Takový by měl být ve velkých květináčích. Čím je ale také hrubší, tím rychleji se vyplavují živiny ven ze substrátu, aniž by je rostliny vstřebaly. Vyšší hrubost se dá kromě delších vláken rašeliny (která se časem stejně rozkládá) zvýšit například přidáním písku, perlitu, kamínků, rozdrceného keramzitu a podobně.

pH substrátu

Sice téměř na konci na seznamu, ale veledůležité. pH půdy určuje, zda je kyselá, neutrální nebo zásaditá (jistě jste si vzpomněli na chemii na základní škole). No a rostliny ve většině případů přijímají živiny nejlépe, je-li pH substrátu lehce kyselé, tedy s pH mezi 5,5 a 6,5. Budete-li mít pH jiné, a rostliny na to nejsou vyvinuté (např. rašeliništní), pak můžete dodávat hnojiva kolik chcete, ale rostlina ho prostě nepoužije, nebo jen malou část. Zbytek vyteče ven, nebo v horším případě zůstane v zemině, zemina se tak zasolí a rostlina uhyne.

Jinými slovy, mít správné pH substrátu je důležitější než živiny (hnojivo)!

Zasolení

Hnojivo, a zejména to uměle vyrobené jsou prakticky jenom různé soli. A čím víc hnojíte, tím více soli dostanete do substrátu. Bohužel spousta rostlin nemá soli v oblibě a chřadnou a chřadnou, až uhynou nebo skončí na kompostu. Tak pozor na přehnojení. A kdybyste náhodou zjistili, že jste to s hnojivem přehnali, pak u rostlin v květináči stačí pořádná nálož vody, která soli ze substrátu vyplaví.


Kupovaný substrát

Tak, a teď víme jak nato. Rostlina potřebuje substrát, kde je od všeho trochu, má správnou konzistenci, která jí vyhovuje a hlavně má správné pH. A je tak buď tzv. vyhnojený, nebo nevyhnojený.

Vyhnojený vs. nevyhnojený

Vyhnojený substrát má správnou strukturu, pH a zrnitost a již má v sobě přimíchané živiny, které se dlouhodobě uvolňují. Podle druhu hnojiva 2 měsíce, až třeba 2 roky. U takového substrátu pak nemusíte průběžně hnojit. No, možná jen trošku, ale opravdu jen trošku na vylepšenou. Rozhodně se nehnojí pravidelně. Kupované substráty mají hnojiva max. na 1 měsíc, pak již musíte přihnojovat.

Nevyhnojený substrát musíme dostat do kondice. Zrnitost a pH je již daná použitými složkami, a lze ji jen vylepšit, je-li to potřeba. Důležité je hlavně dodat humus a hnojivo. A to můžeme udělat několika způsoby.

Kromě kupovaných substrátů si pěstitelé často sami míchají substrát přesně podle rostliny, kterou budou přesazovat, či vysazovat. Když víte co jaké rostlina potřebuje, není to složité :)


Možnosti hnojení

Už jsem to trochu nastínil a jistě tušíte jak na to. Proto zde uvádím jen lehký nástřel, jaké máte možnosti. Hnojivo můžeme dodávat:

  • dlouhodobě,
  • hnojivou závlahou,
  • postřikem na list.

Dlouhodobé hnojení

Při přesazování, nebo sázení rostliny přidáme do zeminy dlouhodobé hnojivo, s množstvím živin naordinovaným pro daný druh rostliny. Živiny se pak po nějakou dobu postupně uvolňují v závislosti ne teplotě a vlhkosti substrátu. Rostliny si ale z uvolněného hnojiva vezmou jen to, co právě potřebují. Zbytek živin se odplaví. Přehnojení proto téměř nehrozí. Dlouhodobé hnojení je tedy velmi pohodlné (kromě toho, že si musíte pamatovat, nebo zapsat, kdy máte znovu doplnit hnojivo), ale zároveň neekonomické.

Pravidelná hnojivá závlaha

Hnojivo doplňujeme závlahou pokud možno v pravidelných intervalech. Četnost hnojení, dávkování a složení hnojiva volíme podle rostliny a podle ročního období. Efektivně a levně tak můžeme určovat dávky a složky, které rostlina právě potřebuje. Musíme si ale dát pozor, abychom substrát nezasolili nadměrným hnojením. Pro naši peněženku je to ideální způsob. Vyžaduje to však trochu disciplíny, abychom hnojivo dodali alespoň občas.

Hnojení postřikem na list

Živiny se dají rostlině tzv. rychle dodat i tím, že hnojivo naředěné vodou postříkáme postřikovačem přímo na rostlinu a její listy. A to na obě strany listů.

Má to výhody i nevýhody. Oproti kořenům, listy přijímají živiny rychleji (funguje tam jiná chemie). Má to však velký háček. Zatímco některé prvky rostliny vstřebají již během několika hodin, jiné se vstřebávají i déle než 2 týdny. Déšť tak může i po několika dnech od postříkání většinu hnojiva smýt a rostlina má smůlu. Zejména ta v květináči, kdy déšť i s hnojivem steče po listech mimo květináč. Rostliny co jsou vysazeny venku v zemi mají kliku, protože se k nim část ze smytého hnojiva dostane přes zeminu a kořeny. Dejte si také pozor, jakou koncentraci vodního roztoku s hnojivem volíte, abyste jím nepopálili listy rostliny.

Doba vstřebávání živin přes listy

Jestli Vás zajímá, jak dlouho trvá, než rostliny přijmou svými listy jaké živiny, tak zde je pár čísel:

Rostliny potřebují ke vstřebání 50% aplikovaných živin následující časy:

  • N - (ve formě močoviny) 1-4 hod,
  • Mg - 2-5 hod,
  • Zn - 24 hod,
  • K - 1-3 dny,
  • Mn - 2 dny,
  • Ca - 4 dny,
  • P - 5-10 dní,
  • S - 7-8 dni,
  • Fe a Mo - 10-12 dní.

Když to krátce shrnu, dusík a hořčík dodáme rostlině velmi rychle. U ostatních prvků už hrozí riziko, že je déšť smyje před tím, než ji rostlina přijme a využije.

Závěr

To byla fuška, jestli jste dočetli až sem :). Je to spousta informací najednou, že? Proto tradiční shrnutí na závěr:

  • Kořeny rostliny musí mít dostatek vody, vzduchu a živin. Toho lze dosáhnout substrátem se správnou zrnitostí.
  • Rostliny přijímají živiny kořeny, pouze má-li zemina správné pH.
  • Hnojivo lze aplikovat pomocí dlouhodobě rozpustnými hnojivy, pravidelnou hnojivou závlahou nebo postřikem na list.
  • Při postřikem na list se živiny k rostlině dostávají různě dlouho. Nejrychleji dusík a hořčík (hodiny), nejpomaleji fosfor, železo a molybden (týdny).
  • Při hnojení musíme dát pozor, abychom rostliny nepřehnojili a nezasolili zeminu.
  • Složení hnojiva musí padnout hnojené rostlině a ročnímu období.

A že jsem si to všechno jenom nevymyslel? Máte-li zájem, doporučuji si přečíst následující knihu, ze které jsme čerpali – Výživa zahradních rostlin, autor Václav Vaněk a kolektiv, rok vydání 2012, nakladatelství Academia, ISBN 978-80-200-2147-2.

Nechcete přijít o další články a tipy?
Vyplňte e-mail a budeme vám je pravidelně zasílat.
Také nás můžete sledovat na Facebooku
Autor: Přemysl Němec
Publikováno: 17.02.2017

Přidej příspěvek

Příspěvek se zobrazí ihned pouze pokud jste přihlášeni.
V opačném případě příspěvek podléhá autorizaci ze strany provozovatele eshopu.
Pokud si přejete příspěvek vidět ihned, přihlašte se k vašemu účtu.

Přihlásit

Diskuze

Kontaktní adresa
Ing. Anna Boudyšová
Plačická 363
50321 Stěžery
IČO: 03447715
info@nelenprozelen.cz
tel. +420 725 464 590 
close Dobrý den
Je nám líto, ale zamrzlé počasí nám už nedovoluje posílat rostliny a sazeničky. Odzimovávat budeme opět na jaře, hned jak nám to příroda dovolí. Vybírat můžete z ostatních produktů, jako jsou vánoční stromky, dárky, dekorace, hnojiva a pracovní pomůcky.

Přejeme klidné svátky a těšíme se na Vás v příštím roce.
Tým Neleňprozeleň.cz