Chcete ochutnat pravou chuť exotiky rovnou ze své zahrady? Šťavnaté kiwi utržené vlastnoručně z keře na terase? Moruše, které vám obarví prsty i pusu tak, jak si to pamatujete z dětství u babičky? Nebo mišpule, na kterou se vás budou sousedé ptát, co to vlastně je? Není problém. Stačí jen trocha trpělivosti a pár základních informací. Tady jsou.
Nejdříve se informujte
Chcete-li si vypěstovat rostlinu, musíte se o ní nejdříve dozvědět co nejvíce informací, abyste jí dopřáli alespoň základní podmínky k životu. Jak jednoduché a prosté. Podívám se, kde žije přirozeně a napodobím to. Samozřejmě, je možné i experimentovat. Ale potom nesmutněte a nereptejte, že se vám nedaří.
Na internetu je spousta článků, popisů či návodů, ať už v češtině nebo v cizích jazycích, snad o všech rostlinách planety. Zjistíte tak, jestli pochází z deštných pralesů, či ze suchých oblastí Afriky. Zda se střídají suchá období s deštivými. Jsou to rostliny z kontinentálních oblastí s horkými léty a mrznoucími zimami? Schovávají se ve stínu stromů nebo rostou na slunci?
Dokážete tyto podmínky doma alespoň částečně napodobit? Nebo v tom máte zmatek už teď? Pak vám to můžu trochu zjednodušit tím, že si rostliny rozdělíme na základní skupiny. A slibuji, že se o své zkušenosti s mazlíčky, které doma sám pěstuji, podělím později v jiném článku.
Subtropické a tropické rostliny – sen, nebo realita?
Palmy, citrusy, granátová jablka, banánovníky, kávovníky, mango… Ochutnali jste je někdy čerstvě utržené? Slaďoučké a šťavnaté? Nebudu vám lhát – tohle jsou skuteční „hráči na body“. Potřebují celoroční teplo, vlhkost jak v prádelně a zimu ve vytápěné zimní zahradě nebo za oknem na jižní straně. Jde to, ale je to běh na dlouhou trať a chce to hodně místa, světla i trpělivosti.
Ale mám pro vás dobrou zprávu. Existuje totiž celá skupina exotických dřevin, které tuhle náročnost vůbec nemají. Klidně jim říkejme „exotika po česku“ – vypadají a chutnají jako z dálek, ale doma na zahradě, u nás v Čechách, na Moravě, jim je stejně dobře jako v jejich domovině. Žádná zimní zahrada, žádné stěhování do sklepa každý podzim. Prostě je zasadíte a ony rostou.
Exotika, která u nás venku skutečně přežije zimu
Tak co třeba kiwi? Ano, dobře čtete. Aktinidie, jak se odborně jmenuje, zvládne u nás na zahradě mrazy klidně i pod -20 °C a přitom vám na podzim nadělí hrst sladkých, chlupatých (nebo i hladkých, podle odrůdy) plodů. Některé druhy jako aktinidie kolomikta jsou dokonce okrasné – listy jim na jaře zbarví do růžovo-bíla, jako by je někdo postříkal barvou.
Nebo moruše. Pamatujete si tu chuť z dětství, kdy jste si obarvili prsty i triko? Moruše jsou nenáročné, odolné a sladké plody sklízíte celé léto. A pokud vám ke stromu chybí místo, existují i zakrslé odrůdy, které se vejdou i do menší zahrady či na terasu.
A pak je tu ta pravá „perlička“ mezi netradičním ovocem – mišpule. Teplomilná, ale mrazuvzdorná, plody dozrávají teprve po prvních mrazících, kdy zjemní a zesládnou do kašovité konzistence. Vypadá jako malé jablíčko, chutná jako nic, co jste kdy jedli, a je z ní skvělá marmeláda i likér. Podívejte se na výběr netradičních ovocných keřů, kde tyhle rarity najdete.
A když už jsme u fíků – ano, i ty jsou mrazuvzdorné a u nás venku přežijí klidně i -15/-20 °C. Chce to jen sluníčko, propustnou půdu a trochu trpělivosti, než se rozroste. Odměnou vám budou sladké plody, které se s těmi z obchodu nedají vůbec srovnat.
Takže si to shrňme, tahle „domácí exotika“ potřebuje:
- slunné a trochu chráněné místo na zahradě
- propustnou, ale výživnou půdu
- dostatek vody hlavně v létě, v zimě stačí přirozené srážky
- jednou za čas přihnojit
- žádné stěhování domů na zimu – a v tom je ten hlavní rozdíl oproti klasické tropické a subtropické exotice
Jestliže tyhle podmínky splníte, budete mít na zahradě kousek exotiky, aniž byste museli řešit zimní zahradu, chladný sklep nebo neustálé stěhování květináčů. A věřte, že takové kiwi nebo mišpule obsypaná plody, na tu za tu námahu rozhodně stojí.
A co ta pravá tropika – banánovník, mango, kávovník, ananas?
Chuť doma vypěstovaných a uzrálých tropických plodů se nedá srovnat s těmi kupovanými. Kdo jste ochutnal, jistě mi dáte za pravdu. Tahle liga už ale vyžaduje jiný přístup – teplo celý rok, hodně vlhka a often i speciální podmínky, které venkovní zahrada nezvládne nabídnout.
Pokud to zjednoduším, v tropech je teplo celý rok. Když je hodně zima (na zimní bundy a čepice) tak je tak 15 °C. Světla i tmy během dne je tak půl na půl. Buď dennodenně prší, nebo se střídají období sucha s obdobím dešťů. Voda je většinou všude kolem – moře, řeky, jezera. Všude bývá spousta zeleně a je vlhko jak v prádelně.
No a tohle musíme poskytnout i našim zeleným miláčkům:
- celoročně teplé prostředí (pokojová teplota nebo zimní zahrada)
- některé rostliny můžeme v létě letnit, buď na slunci nebo někde pod stromy
- v zimě alespoň 15° C
- vlhký vzduch (naše přesušené byty jim moc nesedí)
- propustnou půdu
- hodně vody v létě, v zimě vodu omezit
U některých rostlin to jde snadno, že ani nevíte, že je máte. Jiné musíte opečovávat každý den a pořád to nebude ono. Nezoufejte, jednou se třeba zadaří.
A jiné druhy rostlin?
Samozřejmě. Je jich spousta. Od pouštních druhů přes horské tropické či arktické rostliny až po vodní rostliny. Ty však vyžadují ještě specifičtější požadavky a bývá je často velmi složité splnit. Ale proč to nezkusit, když máte chuť.
Základní pravidla ale stále platí:
- Zjistěte si o jejich domovině co nejvíce a dopřejte jim to.
- Pořiďte si rostliny, které byly vypěstovány v našich podmínkách.
A teď už je řada jen na vás. Chcete se pustit do náročné tropiky, nebo raději vsadíte na mrazuvzdornou exotiku, která se u nás doma cítí jako ryba ve vodě? Ať zvolíte cokoliv, jedno mám jistotu – brzy budete mít vlastní kousek exotiky rovnou za oknem.
